Průměrné výše nájmů v Praze rostly v období mezi lety 2014 a 2019 průměrně meziročním tempem 7,4 %. Tento růst ale nebyl během sledovaného období rovnoměrný. Zatímco v letech 2014 a 2018 dosahoval necelých 3 %, respektive 4,2 %, v roce 2017 přesáhl 12,5 %. Na konci sledovaného období v prvním pololetí roku 2020 pak průměrná výše nájemního poklesla mezipololetně o 2,6 %.
Podrobnější analýza ukazuje, že tempa růstu výše nájemného se výrazně neliší mezi relativně levnějšími a relativně dražšími byty. I přesto je patrný fakt, že v první polovině období zhruba do konce roku 2016 mírně vyšším tempem zdražovaly dražší byty, kdežto v druhé polovině období zaznamenaly vyšší tempo růstu levnější byty. Jak ale bylo zmíněno, tyto rozdíly jsou jemné a více patrné je, že všechny byty sledují společný trend změny nájemného.
Ze srovnání vývoje cen nájemního a vlastnického bydlení vyplývá, že v tomto období rostly ceny vlastnického bydlení rychleji a rostly i v prvním pololetí roku 2020, kdy výše nájmů naopak klesly. Zároveň nárůst cen vlastnického bydlení kulminoval během roku 2016, kdy mezipololetně dosahoval až k 8 %, zatímco u nájemního bydlení dosáhl růst maxim až o rok později během rok 2017. Od relativního zpomalení růstu výše nájmů v prvním pololetí 2018 ceny rostly jen mírně až do konce roku 2019, kdy následoval v roce 2020 pokles.
Čtyřmi katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční ve sledovaném období jsou obdobně jako v polovině roku 2019 Malá Strana, Josefov a Nové Město. Předtím čtvrté Staré Město bylo předstiženo Vinohrady. V první polovině roku 2020 zde průměrné nájmy dosahovaly 365, 364, 336 a 334 Kč za metr čtvereční.
Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť a blokové a heterogenní zástavby ukázalo pro sledované období podobný trend vývoje nájemného. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v druhé polovině sledovaného období, kdežto u blokových a heterogenních lokalit to bylo v první polovině sledovaného období.
Analýza faktorů ovlivňujících výši nájemného a tempo jeho růstu ukázala, že některé faktory mají obdobný vliv na obě tyto proměnné, některé jen na jednu z nich a někdy je vliv na obě proměnné opačný. Například počet a podíl nových bytů je spojen s vyšším tepem růstu nájmů i s jejich vyšší hladinou, blízkost parků a nezastavěné zemědělské půdy má vliv jen na celkovou výši nájemného a nakonec rostlé lokality mají pozitivní vliv na celkovou výši nájemného, ale růst nájemného zde byl nižší.
(zdroj: Magistrát hlavního města Praha)