Na začátku března jsme pro Peníze.cz odpovídali na otázky související s neplatiči nájemného. Podívejte se na naše postoje a také na našeho číselné odhady, jak to s neplatiči na české trhu bydlení vlastně je.
Jak často se vaši členové setkávají s neplatiči?
Není to nic neobvyklého. Obecně lze říct, že pojmem „neplatič“ lze označit nižší jednotky nikoliv desítky procent nájemníků. Neplatiči mají různé důvody k neplacení a také se k tomu různě staví. Někdo platí pozdě, ale nakonec zaplatí, někdo zaplatí pod vymáhacím tlakem, někdo potřebuje pomoci se získáním sociálních dávek, někdo na to prostě nemá ať se děje, co se děje a někdo je lidově řečeno vyčůraný. Drtivá většina nájemníků v České republice je ale slušných. Je pravda, že těch pár procent to tak trochu kazí všem ostatním. Důležité je také říci, že se nájemník může do finanční tísně dostat z objektivních důvodů jako jsou ztrát zaměstnání, úmrtí partnera, rozpad rodiny. Těch příčin může být mnoho. Slušný pronajímatel by měl takovou situaci zohlednit a nabídnout odklad nájemného, pomoc s vyřízením sociálních dávek, rozpuštění nedoplatku do dalších nájmů nebo splátkový kalendář. Těch cest je hodně.
Jak často se stává, že se neplatič nechce vystěhovat?
Vystěhování je až poslední fáze sporu o neplacení nájemního. Všichni zodpovědní pronajímatelé se snaží s nájemcem situaci vyřešit. K vystěhování dojde v méně než 10 % případů sporů o nájemné, tedy u méně než 10 % lidí, které označujeme za neplatiče.
Kolik sporů končí u soudu a jak dlouho to trvá, než se něco vyřeší?
Celkový počet aktuálních soudních sporů vyplývajících z neplacení nájemného lze podle našich odhadů počítat v české republice na nižší desítky tisíc. Pokud bychom to měli zevšeobecnit tak odhadujeme, že ze všech návrhů na vystěhování skončí u soudu pod 5 % případů.
Kolik % se vyřeší?
Opravdu výjimečně pronajímatel u soudu prohraje, protože prostě podstat věci je, že nedostává dle smlouvy zaplacené nájemné. Soud takřka vždy iniciuje právě pronajímatel, protože potřebuje mít soudní rozhodnutí k vystěhování. Pokud se před soudem objeví snaha nájemníka zaplatit, většinou se k soudnímu řízení ani spor nedostane.
Jak dlouho trvá vyklizení bytu
Je to velmi individuální. Někdy může být i hotovo za 6 měsíců, jindy to trvá i 3 roky. Chvíli trvá, než pronajímatel zjistí, že ten který majitel opravdu nezaplatí. Nějaký čas trvá vypracování žaloby, ne vždy je termín soudu k dispozici rychle a pak samozřejmě různě dlouho trvá samotný soudní proces. Patříme jistě k zemím, kde je tento čas nadprůměrně dlouhý.
Jaká práva nebo možnosti mají majitelé bytů?
Obecně lze říct, že vztah pronajímatelů a nájemníků není v Česku vyvážený. Pozice pronajímatelů je horší. A to je podle našeho názoru hlavní důvod, proč se u nás uzavírá především nájemní smlouvy na dobu určitou. ANB se dlouhodobě snaží tento nepoměr změnit tak, aby to ve výsledku vedlo k uzavírá dlouhodobých smluv, respektive smluv na dobu neurčitou. To je podle nás klíč k další kultivaci nájemního bydlení.
Usilujete o změnu legislativy, co by mohlo pomoci narovnání vztahu mezi majiteli nemovitostí a nájemníky?
Ano. Usilujeme o to dlouhodobě. Cesta k dlouhodobým nájmům, se kterými souvisí právě rychlost a přehlednost v možnostech ukončení nájemního vztahu, vede podle našeho názoru přes změnu legislativy
Novela občanského zákoníku, notářského řádu, občanského soudního řádu, zapojení rozhodčího soudu a elektronizace nájemního vztahu. To jsou základní cesty k dlouhodobým nájmům, které identifikovala studie Asociací nájemního bydlení, kterou nechala naše asociace zpracovat advokátní kanceláří Havel & Partners. Pronajímatelé, nájemníci i stát chtějí, aby se v Česku začaly uzavírat skutečně dlouhodobé a stabilní nájemní smlouvy, které zajistí právní jistotu všech stran. Právní úprava je k tomu musí motivovat, což se dnes neděje. Jediná cesta vede přes změnu legislativy. Tým právníků na studii pracoval několik měsíců. Obecně lze říci, že všichni sice dlouhodobé nájemní vztahy chtějí, ale konkrétní kroky se nerealizují. Hlavní problém spočívá v tom, že se pronajímatelé bojí uzavírat dlouhodobé smlouvy kvůli složitosti a obtížné vymahatelnosti výpovědí. Výsledkem studie je pětice legislativních návrhů, která se nyní zpracovává do paragrafovaného znění a o nichž chce ANB jednat se všemi partnery napříč celým trhem bydlení v ČR.
Funguje to někde v zahraničí lépe než u nás?
Je dobré se porovnávat v rámci kontinentů, protože zvyklosti v nájemních vztazích, typy smluv, vstupování státu do nájemních vztahů apod. jsou po celé světě velmi. Samozřejmě, že i praxe v Evropě je velmi různá, ale srovnání je tady relevantní. Nejrychleji se umějí s neplatiči v Evropě vyrovnat v Norsku, kde se vystěhování běžně děje do tří měsíců. Velmi rychlí dokážou být také v Rakousku, Španělsku nebo Řecku, kde je výsledek do půl roku. To jsou lhůty, které bychom chtěli mít i v Česku. Pokud bychom se podívali za hranice Evropy, tak velmi rychlá vymahatelnost práva funguje například v USA. Tamní soud se sejde do měsíce a dá měsíc na vystěhování. Věc je tím v 99 % vyřešena. Často je to i rychlejší.